JLPP

JLPP - tzv. juvenilní laryngeální paralýza a polyneuropatie, je dědičné onemocnění, způsobující dýchací potíže při vzrušení nebo fyzické námaze. Zrovna tak si můžeme povšimnout změny ve štěkotu. Onemocnění se objevuje už ve věku třech měsíců. V dalším stádiu nemoci se rozvíjí slabost a problémy s koordinací pánevních končetin, které se pomalu šíří i na hrudní končetiny. Vyskytují se i poruchy polykání s rizikem dušení nebo pneumónie. Choroba je neléčitelná a vede k úhynu zvířete v průběhu několika měsíců od prvního výskytu příznaků.
 
Od 1.ledna 2020 je povinné testování na JLPP u jedinců použitých do chovu. Majitel feny je povinnen si zjistit, zda má pes, se kterým chce svou fenu krýt, toto vyšetření provedeno. Nesmí se spojit dva jedinci, kteří mají genotyp N/P. Pokud je pouze jeden přenašeč (N/P) a druhý ,,čistý" (N/N) neděje se nic. V tomto případě, v naší Chs Rotobox půjdou štěňata k novým majitelům vyšetřena na JLPP. Tak bude jasno, zda má nový majitel zvíře čisté nebo přenašeče. Štěňata to samozřejmě nebude nijak omezovat a do chovu budou všechna. DNA test se vykonává z plné krve odebrané na EDTA u čipovaného jedince. Test na tuto chorobu trvá cca 1.-2. týdny ve veterinární laboratoři Laboklin. Čipování u štěňat lze provést již ve stáří 4. týdnů
 
Existují tři genotypy: 
 
1. Genotyp N/N (homozygotně zdravý): Toto zvíře nenese mutaci a má extrémně nízké riziko, že onemocní. Nemůže přenést mutaci na své potomky. 
 
2. Genotyp N/P (heterozygotní přenašeč): Toto zvíře nese jednu kopii mutovaného genu. Má extrémně nízké riziko, že onemocní. Mutaci přenese s 50% pravděpodobností na své potomky. Takovéto zvíře by se mělo pářit pouze s homozygotně zdravým jedincem. 
Existence přenašečů ve zdravé populaci zvyšuje variabilitu celkového genofondu, proto by neměli být z chovu kategoricky vyřazováni. Měli by být však spojováni pouze s jedinci bez mutace, aby se nemohli narodit štěňata s postižením. 

 

JLPP:

zpět Štěňata     
zpět Novinky     


Nynější strašák u chovatelů po celém světě je JLPP - Tzv. juvenilní laryngeální paralýza a polyneuropatie (JLPP) je dědičné onemocnění, způsobující dýchací potíže při vzrušení nebo fyzické námaze. Zrovna tak si můžeme povšimnout změny ve štěkotu. Onemocnění se objevuje už ve věku třech měsíců. V dalším stádiu nemoci se rozvíjí slabost a problémy s koordinací pánevních končetin, které se pomalu šíří i na hrudní končetiny. Vyskytují se i poruchy polykání s rizikem dušení nebo pneumónie. Choroba je neléčitelná a vede k úhynu zvířete v průběhu několika měsíců od prvního výskytu příznaků.V České republice je velmi mnoho chovatelů,kteří vyšetření vůbec nedělají a nakryjí psa či fenu tak,že ani druhý z páru není vyšetřen,což je velmi riskantní . Dále jsou zde chovatelé,kteří sice test na JLPP udělají,ale nikde neuvedou výsledek , že jejich pes je přenašečem..,což je také velmi špatné . Není nic důležitějšího než zodpovědný chov a není nic horšího ,než nedostatek informací.Výsledky nejsou jen dobré,jak jsem tu již psala,ale je důležité umět se s nimi popasovat.Žádný pes není dokonalý,ale i nedokonalý pes může být velkým přínosem pro chov. Moje fena Existence Eržika od Kačky,která jako jediná z mých 5 chovných fen má v kolonce výsledku u JLPP N/P,a je tedy přenašečka….Pro ní osobně to neznamená vůbec nic ,jelikož je zdravá,čilá,chtivá a je po skvělém francouzském pracovním plemeníkovi,který pro mne je a bude stále špičkou pracovní krve,navíc podpořený velmi slušným exteriérem a vynikající povahou. Právě tato skvělá krev koluje v žilách Eržiky,mísí se pro mne jedinečnou krví Elsy z Koralky a Atrakcí Huggy od Kačky a proto má pro mne i toto pro spoustu neznalých lidí velikánkou cenu pro můj chov. Nebojím se toho, neb mám informace a umím s nimi naložit. Proto k ní hledám v tomto ohledu čistého ženicha na HD a ED,samozřejmě zdravého,s vynikající povahou a průměrným exteriérem….a věřím, že její miminka,pokud se zadaří budou velkým přínosem pro rottweilery v České republice…K novým majitelům samozřejmě štěňata půjdou vyšetřena na JLPP , takže nikdo nebude kupovat zajíce v pytli , ale bude vědět, zda má zvíře čisté nebo přenašeče. Štěňata to samozřejmě nebude nijak omezovat a do chovu budou všechna. Neříkám,že mne nemrzí , že zrovna Existence Eržika od Kačky je přenašečka, na druhou stranu vyřazovat přenašeče z chovu je hloupost vzhledem k velkému zúžení genetické základny v ČR,jelikož už teď je problém najít dobré chovné jedince a jen se s tím prostě musí umět pracovat. Nejhorší variantou je,když někdo zvíře vyšetří a vyšetření tzv. zatluče,to se pak nakrásně může stát,že se narodí pozitivní štěňata,která později uhynou….. Není tedy lepší tomuto předcházet a pokud jeden z rodičů je přenašeč,udělat štěňátkům než jdou do nových domovů test na JLPP a novým majitelům předat certifikát o vyšetření ????? Test na tuto chorobu trvá cca 2–3 týdny. DNA test se vykonává z plné krve odebrané na EDTA anebo z lícních stěrů. Při lícních stěrech se ale v laboratoři může zjistit, že není k dispozici dostatek materiálu na vyšetření. V tom případě je lepší zaslat EDTA krev. Existují tři genotypy: 
1. Genotyp N/N (homozygotně zdravý): Toto zvíře nenese mutaci a má extrémně nízké riziko, že onemocní. Nemůže přenést mutaci na své potomky. 
2. Genotyp N/P (heterozygotní přenašeč): Toto zvíře nese jednu kopii mutovaného genu. Má extrémně nízké riziko, že onemocní. Mutaci přenese s 50% pravděpodobností na své potomky. Takovéto zvíře by se mělo pářit pouze s homozygotně zdravým jedincem. 
3. Genotyp mut/mut (homozygotně postižený): Toto zvíře nese dvě kopie mutovaného genu a nese extrémně vysoké riziko, že bude postižené dědičným onemocněním. Se 100% pravděpodobností přenese mutaci na své potomky a mělo by se pářit pouze s homozygotně zdravým jedincem. Přenašeči přenesou dědičnou vlohu s 50% pravděpodobností na své potomky. Při spáření dvou přenašečů vzniká 25% nebezpečí, že potomci budou postiženi. Existence přenašečů ve zdravé populaci zvyšuje variabilitu celkového genofondu, proto by neměli být z chovu kategoricky vyřazováni. Měli by býť však spojováni pouze s jedinci bez mutace, aby se nemohli narodit štěňata s postižením. 

K.Ludvíková – ch.st. „ od Kačky“
 
3. Genotyp mut/mut (homozygotně postižený): Toto zvíře nese dvě kopie mutovaného genu a nese extrémně vysoké riziko, že bude postižené dědičným onemocněním. Se 100% pravděpodobností přenese mutaci na své potomky a mělo by se pářit pouze s homozygotně zdravým jedincem. Přenašeči přenesou dědičnou vlohu s 50% pravděpodobností na své potomky. Při spáření dvou přenašečů vzniká 25% nebezpečí, že potomci budou postiženi.